Uživatel:
Heslo:

Nový uživatel
Zapomenuté heslo

Přihlášení přes Facebook fb login
Thumbnail image for http://www.cmn.cz/Controls/ImagerTitulka.ashx?foto=tit_2005_45.jpg
Z ARCHIVU ČMN 2005: Moto Guzzi Breva V 1100 - cestování v pohodě podle Italů
CMN 2005

Slunce, seno, Moto Guzzi

Cestování v pohodě tak, jak si to představují Italové. Opravdu v pohodě, takže jen za pěkného počasí a bez kapotáží. I s nimi byste v dešti zmokli, jen o něco méně než bez nich. Není lepší počkat nad šálkem espressa, až pršet přestane? A nahá motorka vypadá jako motorka, a ne jako povalená telefonní budka. K pohodě v tomto sympatickém významu patří ještě klidně táhnoucí motor, pohodlíčko v sedle a žádná údržba. Ani se tomu nechce věřit.

vydáno 25. 8. 2016, vyšlo v ČMN 45/2005, text Kamil Holán, foto Kamil Holán, Roman Volf, Petr Hájek

Určitě jste to už někde četli (reklamní materiály to omílají pořád dokola): Breva je čerstvej vítr, co fouká od jezera Como a přináší lepší počasí a tak dál. Sice to podezřele připomíná televizní reklamy typu "nový jogurt má ještě gigantičtější kusy ovoce, případně je má naopak semletý ještě víc na kaši než předtím", ale jako přirovnání to kupodivu celkem sedí a na druhý straně jezera Como asi opravdu nebude smradlavá skládka. Ve větru – v Brevě - jsou cítit jen příjemný změny.

Co jsem si dřív krátce na některých gGuzzinách sjel, nedá se s Brevou 1100 moc srovnávat. Dřív to bylo hodně o "charakteru" (vibrace, kroucení a poruchy), dnes to vypadá jinak. Líp. Ne, nejsem podplacenej mraženou pizzou, co by ji mohli z fleku podávat v pravý italský restauraci (do koše). Opravdu jsem byl dost překvapen dlouhým krokem vývoje, a to jak podvozkově, tak motorově. A dokonce i řemeslným zpracováním.

Co je v balíčku

Protože se Guzzi – bohužel – pořád ještě tak docela nevymotala ze spletitých obchodních vztahů, nenajdeme v současných modelech nic jiného než dva motory. Jeden 1100 a druhý menší, 750. Oba stejné, tj. vidlicové dvouválce 90° uložené podélně (bere se to podle osy klikovky, takže to v tomhle případě vypadá divně). Mají sice různé úpravy (včetně počtu ventilů) podle toho, co speciálního se od nich chce, jinak je ale základ stejný. Macek pohánějící Brevu V1100 je klasik s dvěma ventily v hlavách a rozvodem OHV, což znamená, že ventily jsou otevírány zdvihacími tyčkami z lehkých slitin. Rozvodový řetěz tu není a tak vám nechrastí mezi nohama a nemusíte časem přemítat, jestli už nechrastí moc a neměl by se vyměnit. Chlazení obstarává vzduch (jen s malým chladičem oleje), zapalování je Twin Spark se dvěma svíčkami na válec, vstřikování paliva zajišťuje elektronika Weber-Marelli s krokovým motorem. Kdo máte rád spíš klasický věci, nenechte se zmýlit tím dost moderním elektronickým vstřikováním. Dost moderním proto, že se nechová tak blbě našponovaně, jak se to stávalo ve vstřikovacích počátcích, ale dokáže motor roztočit bez cukání. Citlivost je přitom dobrá a nemusíte si tolik dávat pozor na nechtěný hejbnutí plynem při přejíždění přes málo obezřetné chodce. A odpadá samozřejmě jarní vypouštění plovákových komor.

Převodovka je šestistupňová se suchou spojkou, pohon zadního kola v jednoramenné vidlici ukrytým kloubovým hřídelem s torzním tlumičem záběru a novým (patentovaným) systémem záchytu reakčních sil CA.R.C. Komu se houpání na starých motorkách s kardanem líbilo, má smůlu. O robustnosti provedení není pochyb už na první pohled.

Přední vidlice je seřiditelná v předpětí, zadní odpružení je pohodlně nastavitelné velkým plastovým kolečkem, nechybí přední plexi (za příplatek), centrální stojan, háčky na zavazadla a kdybyste se přes zimu nudili, můžete si donekonečna hrát s mnoha funkcemi palubního displeje ovládaného čudlíky na levém řídítku. Podtrženo a sečteno – hodně vyspělé techniky a elektrotechniky.

Italské speciality

Suchá spojka. Hm, ano. Není to sice jenom italská libůstka (používá ji taky BMW), ale má řadu výhod. Jako že teoreticky nepotřebujete motocyklové oleje, je lehčí, jednodušší... Ale taky jednu nectnost. Kravál, kterej vám po vymáčknutí spojky sroluje hubu k jedný straně, může být fajn jedině pro ty, kteří v tom vidí (slyší) ukázku charakteru nejaponského motocyklu. Jinak je to prostě kravál šroubováku zapomenutýho někde vevnitř. Na funkci to vliv nemá – páčka chodí správně a lehce, řazení taktéž – ale před lidma radši nedržte spojku dlouho vymáčknutou, nebo vám začnou dávat adresy na servis.

Šestistupňová převodovka je opatřena akustickou signalizací zařazení rychlostního stupně – padne rána. Tedy, humor stranou, rána to není, ale slyšet to je. Přesto je řazení příjemně jednoznačné a po chvilce nedělá potíže ani neutrál, stydlivě se schovávající mezi jedničku a dvojku. Chce to jen zjemnit pohyb botou a je tam.

"Zbytek" motoru je při srovnání s tím starým takové malé kouzlo. Konstrukčně asi pořádně zrevidovaný dvouválec po nastartování pravidelně tepe a na pokyn plynu se motorka poslušně nahne do strany. Ale přátelskou připomínkou podélného uložení "projevy" končí. Tenhle potomek od roku 1965 vyráběných velkých dvouválců se vám nesnaží vytřást z kolen menisky jako jeho dědové – vibrace se změnily na ne nepříjemný vjem pohybujících se pístů. Víc si ale povšimnete neotřesitelné rozhodnosti, s jakou motor táhne. A že mu to jde! Šestka obstará celou jízdu od dvou tisíc otáček, i když je ohleduplnější přihodit na dva a půl. No ale stejně – 2500 ot./min na šestku? Co mi to kruci pořád připomíná? Ten tah, ten zvuk, pocit, že mě dopředu táhne silný proud... Jo. Ne. Jo. Harley s Davidsonem, voba dohromady. Chvilku přemejšlim, jestli tohle přirovnání přece jenom není moc silný, ale pořád mi vychází, že není. Sranda co?

Ale tyhle motory jsou si hodně podobný, tak proč by neměly mít podobný projevy. Velkej objem, delší zdvihy – jako za starých dobrých časů, kdy měla letadla místo roury pořádnou vrtuli a motorky místo ječení zhluboka bublaly. Asi jsem už starej.

Přes hory přes doly, mé zlaté Kozzy!

Velká Breva je motorka na delší cestování a přesvědčilo mě o tom už první nasednutí. Což bylo nasednutí na místo sociálně slabšího spolujezdce, který na vlastní motocykl nemá. Na to, že cestou do redakce řídil superbikově oblečený Honzis a ustavičně vrkal plynem, aby si užil to nahejbání do stran (jak malej), se mi jelo pohodlně. Na sedle místa habaděj, měkkost vyhovující (říká moje... hýždě), stupačky pohodlně nízko a po stranách madla jak lodní zábradlí. Tuším, že každá vzadu bude spokojená, i večer po celodenní etapě.

Pak jsem se ve vedru nasoukal do turistickýho oblečení, uvelebil se za obrovskou nádrží a vyrazil.

Vyrazit na Brevě 1100 znamená zažít něco jako vzrušení před velkou dovolenou. Velká široká řídítka na vysokých masivních nástavcích, opravdu rozložitá nádrž a nepřehlédnutelné známky práce velkých pístů. Velké a komfortní je tu všechno. Bohužel i hmotnost – ta ale bez komfortu. Plná Breva váží provozních prý 248 kg a nepatří k motorkám vyloženě nízkým. Ne že by byla vysoká, ale taky to není nizoučký cruiser. Na projížďky městem to není to pravé, obzvlášť pokud jste spíš menší člověk a chabrus na nohy. Na druhou stranu, podvozek je příjemně tuhý, a tak se v delších zatáčkách nemusíte bát položit Guzzi hlouběji. Vyšší hmotnost se tam naopak dobře projevuje na hrbolech, přes které motorka neskáče, nýbrž je přežehlí jako limuzína. Na dlouhé etapy ideální.

Cíl velké Guzzi je jednoznačně turistika nebo výlet někam za město, čím dál, tím líp. Kompaktní, pohodlná a stabilní hmota pomáhá překonávat vzdálenosti a tomuhle určení pásne styl motoru jako nic jiného. "Krujzujete" kolem stovky, nenervujete se přemejšlením o řazení a vlevo na otáčkoměru, u tří tisíc otáček, ručička slibuje: takhle nám to spolu dlouho vydrží. Úplně to vidím: přijedete pozdě odpoledne do kempu, vybalíte, posedíte a dostanete chuť se ještě kousek projet po okolí v posledních paprscích zapadajícího slunce. Jenom nalehko, bez kufrů, v kraťasech a tričku. Pak si sednete do venkovní kavárny, kocháte se pohledem na Guzzi zaparkovanou u chodníku a nad kapučínem si říkáte, že Italové umí dobrý kafe i dobrý motorky...

Technické údaje Moto Guzzi Breva V 1100

motor čtyřdobý vzduchem chlazený vidlicový dvouválec OHV

objem 1064 cm3

vrtání x zdvih 92 x 80 mm

výkon 61,8 kW (84 k)/7800 ot./min

točivý moment 86,5 Nm/6000 ot./min

kompresní poměr 9,8:1

plnění motoru vstřikování

startér elektrický

převodovka šestistupňová

brzdy vpředu 2 kotouče průměr 320 mm, čtyřpístkové třmeny

vzadu kotouč průměr 282 mm, dvoupístkový třmen

rozvor 1500 mm

výška sedla 800 mm

nádrž 24 l

hmotnost 233 kg (suchá, včetně stojanu a štítu)


Článek vyšel v tištěných ČMN 45/2005



Diskuze k článku


Další články z rubriky

  • ČMN 19/2018 v prodeji
  • ČMN 18/2018 právě v prodeji
  • Vyhraj lístky na Večer legend

Kam dál

  • <span style="color: red">ČMN 2008: </span>Nejmenší z&nbsp;rodu
  • <span style="color: red">ČMN 2008: </span>2 x&nbsp;Fun
  • <span style="color: red">ČMN 2007: </span>Spaghetti Western

Technická poradna

Zodpovězené 332 otázek

Shineray 125 GY

Jaké vůle mají být na ventilech motocyklu Shineray XY 125 GY? V manuálu píšou 0,05 sací a 0,08 výfukový, ale po nastavení motor chcípal a nedržel volnoběh...

Nezodpovězené 380 otázek

Suzuki LS 650 Savage '94

Motor najeto 50000 km, vyměnil jsem: vačku, rozvodový řetěz a obě vodící lišty, pístní kroužky, píst...