Uživatel:
Heslo:

Nový uživatel
Zapomenuté heslo

Přihlášení přes Facebook fb login
Thumbnail image for http://www.cmn.cz/Controls/ImagerTitulka.ashx?foto=tit_2006_22.jpg
Z ARCHIVU ČMN 2006: Honda Fireblade i Yamaha R1 se za dobu své existence staly kultem
CMN 2006

Nesmiřitelní

Honda Fireblade i Yamaha R1 se za svou, z pohledu motocyklové historie dlouhou existenci staly pojmy. Honda kategorii velkých sporťáků kralovala od začátku devadesátých let, načež ke konci minulého tisíciletí převzala žezlo právě er-jednička. Dnes jsou tyhle motorky srovnané. Co mají společného a v čem jsou jiné?

vydáno 10. 2. 2017, vyšlo v ČMN 22/2006, text Jan Rameš, foto Radek Jim Holan

Samostatné testíky těchto novinek jsme přinesli už počátkem roku, když se na obou svezl kolega Alan. Jeho testy nás dost navnadily a těšili jsme se, až se svezeme taky. Boj o krále čtyřválcových superbiků se samozřejmě odehrává mezi celou japonskou čtyřkou, ale Honda s Yamahou jsou asi největšími rivaly – kdo chce GSX-R, jde do něj, příznivci jedovaté zelené si z krámu odvezou ZX-10R, ale jestli "Fároše" nebo er-jednici, to bývá dilema.

Podařilo se nám obě motorky pořádně prohnat jak po silnici, tak po okruhu, kam bezesporu přednostně patří. V dnešní době plné radarů a různých restrikcí se prostě „univerzální supersport“ neuchytí, na silnici potenciál litrové „zmrzliny“ i při stálém zneuctívání zákonů využijete jen z několika málo procent a beztak to ještě kolikrát stojí za prd. Na „normální“ jezdění jsou tady stroje typu CBF nebo Fazer, dnešní supersportovní motorky jsou tlačeny čistě na okruh a jejich silniční nadání už berme asi jen jako bonus. V českých reáliích tohle platí dvojnásob, protože na tom, co nám zbylo po zimě a čemu se kdysi pyšně říkávalo silnice, máte za chvíli vyklepané ruce i na enduru.

Euro 3 míchá kartami

Supersporty mají zavedený dvouletý inovační cyklus, ale upřímně řečeno se letos ani Honda, ani Yamaha moc nevytáhly. Trochu více se snažili Hondaři, kteří na některých místech Firebladu přeonačili kabátek, a víc zamakali i na motoru. Honda sice hlásá do světa, že má vyšší výkon, jenomže v technických údajích najdeme pořád 172 koní, takže je to takové prapodivné. Jestli oni to nemysleli spíš tak, že motor letos nově splňuje euro-trojku, což by normálně znamenalo značný pokles výkonu, jenomže se „pošťourali“ ve vnitřnostech a dostali se zpátky na původní koně?

V Yamaze to letos vzali vysloveně alibisticky. Aby se neřeklo, přidaly se tři koně a lehoučce upravil rám a kyvka, jinak je ta motorka prakticky stejná jako doposud, zvnějšku se změnily akorát barvy. Ale upřímně se ani nedivím. Er-jednička v téhle podobě nejspíš kroutí svou poslední sezonu – od příštího roku začne platit Euro 3, kterou R1 nesplňuje, a když se podíváte na novou R6, musí vám být jasné, že v září nám Yamaha naservíruje zbrusu nový model. Na to vsadím boty.

Elegán a exhibicionista

Člověk si může nahoru dolů říkat, že stosedmdesátikoňový supersport je na silnici na nic a že než dojede do Mostu na okruh, tak ho budou pekelně bolet zápěstí, ale když jsem tyhle dvě motorky viděl před redakcí, nevěděl jsem, ke které se rozběhnout dřív. Nakonec to vyhrála er-jedna, protože v téhle „výroční“ žluté (Yamaha loni slavila 50 let a součástí oslav byly i připomínky závodní historie, ve žluto-černých barvách jezdíval Kenny Roberts) je prostě k sežrání. Fároš je spíš nenápadný elegán. Jeho tvary vycházejí ze závodní RC211V, ale i tahle motorka mezi ostatními stroji z MotoGP vypadá víc jako dáma než jako bestie. Navíc z tohoto barevného provedení čiší hondí smysl pro solidnost (kde je konec loňské Repsol replice...), kdežto Yamaha je víc pro exhibicionisty.

Mlsně obcházím a zkoumám. Yamaha má kromě parádního kabátu i žluté linky na kolech, což podle mého skromného názoru udělá hrozně moc. Zrovinka tenhle týden jsme se bavili o tom, jak jsou černá kola na motorkách ohavná. Fireblade by s červenými linkami na ráfcích také vypadal daleko akčněji, takže si je k němu v krámě nechte přibalit, stojí to pár korun.

Nad designem jako takovým nebudu polemizovat, každému se líbí něco jiného, mně obě motorky tak nastejno. Honda profituje z menšího počtu plastů, když rozstřelíte Yamahu, budete to potom všechno jen horko těžko spasovávat dohromady a radši na to hodíte lamináty, jinak vás trefí.

Vše pro sport

U er-jedničky mě zarazilo, že ani letos nemá nastavitelnou páčku spojky, která je navíc dost daleko od řídítka. Já když se mám cítit na motorce pohodlně, potřebuju mít všechno souměrně. Navíc mám krátké prsty, takže ve finále mám brzdu až u řídítka a spojku dvakrát tak daleko. Naštěstí jde pěkně zlehka, ale stejně mi to pořád vadilo. Ne, mrzelo, to je lepší slovo. Motorka za čtyři sta... To u Fireblada páčka spojky nastavitelná je, jenomže zase zabírala až příliš brzy, takže v tomhle jsou si Yama s Hondou fifty:fifty.

Zrcátka jsou skoro stejná a je v nich vidět překvapivě dobře. K přístrojovkám nemám námitek, každá motorka k zobrazování důležitých údajů přistupuje trochu jinak. Honda je taková precizní a úhledná, Yamaha zase vypadá sportovněji (a má stopky). Er-jednička má ale definitivně lepší blikající kontrolku na řazení, kterou prostě nepřehlédnete, Honda má zase o něco viditelnější kontrolky a také tlačítka na ovládání displeje jsou lépe přístupná, i když ne tak efektní jako na Yamaze. Na er-jedničce se taky tak dobře neschováte za plexi.

Otočení klíčků u obou motorek znamená tradičně barevnou hudbu, jenom R1 k tomu ještě dvakrát zavrčí přívěrou. Obě motorky po nastartování poznáte po zvuku – Fireblade je prskavý a naštvaný, kdežto R1 pěkně jemně bručí. V točkách potom líp zní Yamaha, ale to je subjektivní dojem.

Fireblade přiostřil

Na dvou motorkách najednou neumím, takže jdu podle abecedy a beru Hondu. „Starý dobrý Fároš, který ničím nepřekvapí,“ chtělo by se říct, ale chyba lávky. Sice je to pořád taková macatější motorka, ale řídítka se mi zdají nějak proklatě nízko (ale je to jen zdání) a vůbec, projev motoru zdaleka nepřipomíná nějakého starého páprdu – prská, vrčí, tahá za ruce... Je neuvěřitelné, jak se po motorické stránce Fároš změnil, prý jen dva zuby na rozetě (při 6000 otáčkách na šestku jede 150 km/h, dříve to bylo 160; Yamaha je ještě „pomalejší“, 140 km/h), něco málo na motoru a je to vztekloun, který se vám bude plašit na zadní plynem i na trojku. Tohle starší model nikdy nedělal! Také ve vysokých otáčkách býval spíše mdlejší, kdežto tahle motorka nad 9000 ještě pořádně zatáhne. Valili jsme na to oči všichni, Kuba dokonce na dálnici (ehm, německé, že) opřel na šestku motor do omezovače... Trochu zklamáním je dosti „zemědělská“ převodovka, musíte být hodně důrazní. Naopak elektrohydraulický tlumič řízení pracuje pořád dobře.

Yamaha jemnější

Přesedám na R1 a hned pociťuji rozdíl. Úhel zalomení řídítek je tedy podobně vražedný jako na Hondě, po celodenní jízdě po vlastech českých si zadek neutřete. Yamaha je užší, nemá tak širokou nádrž (koleny se opíráte o plasty pod nádrží), má tvarovanější sedlo (vpředu úzké, vzadu široké) a stupačky víc vzadu. Ani motoricky si obě motorky nejsou podobné. Yamaha nasazuje neuvěřitelně jemně a má spíš charakter (ne výkon) šestistovky. Kdysi mě to rozčilovalo, že „krucinál litr a já ve čtyřech tisících přidám plyn a za mnou nezůstane shrnutý asfalt“, ale tentokrát mi ta přívětivost docela seděla. Velké věci se začínají dít až někde od sedmi tisíc výš, ale s o to větším důrazem, navíc Yamaha točí ještě o 1500 otáček víc než Honda.

Co se převodovky týče, tady je to pěkně jemné a k zahození není ani úzké odstupňování s velice rychlou jedničkou. Brzdami jsou obě motorky na zhruba stejné úrovni, jak citlivostí, tak účinností. Všichni tvrdili, jak to brzdí, ale já se svezl na GSX-R 600 a o brzdách vím své... Snad jen Yamaha je při opravdu prudkém brzdění o něco stabilnější. Tyhle úkony vůbec ale nemá rád spolujezdec, který bude na zadním sedátku er-jedničky umučen ještě o něco dříve než na Firebladu.

Kráska a zvíře

Jak to shrnout? Honda Fireblade i Yamaha R1 se za dobu své existence staly kultem. Obě začínaly jako nekompromisní okruhovky, ale u obou šel potom vývoj kulturnějším směrem. Hlavně u Fireblada, er-jednička zůstávala pořád sportovnější. Dnes se v oblasti sportu jejich pozice vyrovnala. Honda přitvrdila a ač se to na první pohled nezdá, tenhle Fireblade je daleko sportovnější než ten minulý, čímž se dotáhl na Yamahu, která paradoxně působí trochu uhlazenějším dojmem. Fireblade je pro ty, kdo mají rádi divočinu, na R1 zase budou rychlejší piloti, kteří preferují čistou jízdu.

Technická data Yamaha YZF-R1/R1SP

motor čtyřdobý, kapalinou chlazený řadový čtyřválec, DOHC/5

objem 998 cm3

vrtání x zdvih 77 x 53,6 mm

výkon 128,7 kW (175 k)/12 500 ot./min.

točivý moment 106,6 Nm/10 500 ot./min.

kompresní poměr 12,4:1

plnění motoru vstřikování Mikuni průměr 45 mm

startér elektrický

převodovka šestistupňová

brzdy vpředu 2 kotouče průměr 320 mm, čtyřpístkové třmeny

vzadu 1 kotouč průměr 220 mm, jednopístkový třmen

rozvor 1415 mm

výška sedla 835 mm

hmotnost 173 kg (suchá)

nádrž 18 l (3,4 l rezerva)


Technická data Honda CBR 1000 RR Fireblade

motor čtyřdobý, kapalinou chlazený čtyřválec, DOHC/4

objem 998 cm3

vrtání x zdvih 75 x 56,5 mm

výkon 126,4 kW (172 k)/11 250 ot./min.

točivý moment 114,5 Nm/10 000 ot./min.

kompresní poměr 12,2:1

plnění motoru vstřikování PGM-DSFI

startér elektrický

převodovka šestistupňová

brzdy vpředu 2 kotouče průměr 320 mm, čtyřpístkové třmeny

vzadu 1 kotouč průměr 220 mm, jednopístkový třmen

rozvor 1400 mm

výška sedla 831 mm

hmotnost 176 kg (suchá)

nádrž 18 l (4 l rezerva)


Článek vyšel v tištěných ČMN 22/2006



Diskuze k článku


Další články z rubriky

  • ČMN 19/2018 v prodeji
  • ČMN 18/2018 právě v prodeji
  • Vyhraj lístky na Večer legend

Kam dál

  • <span style="color: red">ČMN 2008: </span>Nejmenší z&nbsp;rodu
  • <span style="color: red">ČMN 2008: </span>2 x&nbsp;Fun
  • <span style="color: red">ČMN 2007: </span>Spaghetti Western

Technická poradna

Zodpovězené 332 otázek

Kawasaki EN 500 '95

Rok výroby 1995

Nezodpovězené 380 otázek

Peugeot Elystar 50 '03

Dobrý den, mám Peugeot Elytar 50 TSDI, r.v. 2003. Skutr má najeto cca 9000 km...