Uživatel:
Heslo:

Nový uživatel
Zapomenuté heslo

Přihlášení přes Facebook fb login

VYPE Geocachingrally 2014 – dobrodružství pro každého

vydáno 2. 6. 2014, text David M. Bodlák, foto David M. Bodlák, Ivana Jirků

V sobotu ráno odstartoval z kempu v Malešově nedaleko Kutné Hory první ročník závodu Geocachingrally, za kterým stojí David Veselý a jeho tým. A akce je to hodně zajímavá.

David Veselý je dlouholetým účastníkem africké Intercontinental Rally a pokaždé, když se vrací, slýchává, jak by si to každý rád zkusil, jen na to nejsou peníze, nebo že je to daleko, někdo by zase nechtěl jet bez rodiny, a tak se zrodila myšlenka uspořádat něco podobného v našich končinách a formou vhodnou pro kohokoliv.


Vypsané byly dvě kategorie – Auto (SUV a off-road) a Moto Enduro. Pro účastníky soutěže bylo nachystáno celkem sedm etap, během kterých by si každý měl prověřit zručnost ovládat svoje vozidlo nebo motocykl a zároveň i umění navigace pomocí přístrojů GPS. Trasa celého závodu, jež měří bez bloudění 2100 km (každá etapa má okolo 350 km), vede přes Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko, a jede se po veřejných silnicích druhé a třetí třídy, přičemž v každé etapě jsou také úseky po účelových polních a lesních cestách, ale bez obav, že by to bylo někde mimo zákon.


„Celá akce je koncipována tak, aby to byla sranda a z pohledu financí si ji mohl dovolit každý. Vymysleli jsme to pro lidi, kteří mají rádi atmosféru závodů, chtějí si zasoutěžit, ale nemají prostředky, anebo si prostě jen netroufnou jet velkej závod. S Geocachingem jsme akci spojili proto, aby účastníci celý týden jen tak neseděli v autě a nejeli jen tupě podle roadbooku. Měl by to být především zážitek. Trasa vede poměrně zajímavými místy, a to jak z pohledu architektonických památek, tak i přírody. Ač je nějaký časový limit v cíli každé etapy, na čas se nejede. Takže pokud někdo najde cestou pěkný lom, může se s klidem vykoupat, pokud se pojede kolem hradu, je dostatek času na prohlídku, a tak podobně. Body se připisují za průjezd kontrolními body a za najití kešek a jediná opravdová časovka čeká na účastníky až v cíli, ve vojenském prostoru nedaleko Písku v sobotu 7. června,“ vysvětluje David Veselý.


A jak to vypadalo v Malešově? Sraz byl již v pátek, a to od 15. do 21. hodiny, kdy se postupně sjelo na 26 posádek, z toho deset jednostopých, resp. mezi motocykly se našla i jedna sajda – Ural Martina a Ivy Krčmářových se psem Jerrym, kteří byli po dlouhé týdny jedinou přihlášenou „motocyklovou“ posádkou. Motorkáři prý organizátory hodně dlouho napínali. Každý stroj byl hned při příjezdu do kempu olepen startovním číslem i samolepkami partnerů akce a kromě žranice v podobě Adventure Menu, buřtů a piva proběhla veledůležitá rozprava o veškerých detailech.


ČMN jakožto hlavní mediální partner samozřejmě nemohly chybět a popravdě mě mrzí, že jsem nezvládnul připravit svou Africu Twinku, abych se této akce mohl zúčastnit na vlastní kůži. Dokonce jsem před dvěma měsíci začal hrát Geocaching, jako takovou malou přípravu... Každopádně jsem v pátek všem účastníkům mohl maximálně tak závidět, už jenom proto, že se sešla banda fajn lidí. Trochu mě překvapil příjezd třech dobrodruhů na velkých cestovních endurech, kteří s sebou měli kromě batožiny i náhradní zadní pneumatiky a druhý den většina těchto „nadzavazadel“ skončila u Roberta Blaziuse v nákladovém prostoru jeho off-roadového Hiluxe, ale jinak byla sranda už v předvečer startu a někteří byli jako čuňata, ještě to ani nezačalo.


Co se týče motorek, nejvíc přijelo obyčejných šestistovkových XT a na startu se objevilo i jedno NC na špuntech. Prvním motorkářem, který se hned po sajdě zapsal do závodu, byl Vít Jurečka, který je strojům XT věrný po dlouhá léta a prý zatím nemá potřebu přemýšlet, za co by svůj spolehlivý a na údržbu nenáročný motocykl vyměnil. Potěšilo mě, že Vít je také výhercem jedné z našich soutěží, a tak se na modrém XT pěkně vyjímal set LED blinkrů od Barracudamoto (tyhle blinkry „ikstéčku“ opravdu seknou). Vít má za sebou řadu výletů po Evropě, převážně asfaltové passy v Alpách a Geocachingrally ho oslovila právě tím, že se jede na druhou stranu, na jihovýchod od nás. Dokonce s sebou vzal svého kamaráda, Petra Knápka, pro kterého to bude vůbec první pořádný výlet rovněž v sedle XT.


Sranda je, že s kým jsem mluvil, ten o Geocachingu ví, ale nikdy to nehrál, a podle mého jedinou opravdovou Kačerkou, jak se u nás Geocacherům říká, této soutěže, je tak Iva Krčmářová, která už má na svém kontě okolo 3500 nálezů. A to je hodně slušné číslo, protože vím, co mi dalo práce, než jsem během dvou měsíců nasbíral 86 kešek, třebaže to bylo převážně bez GPS a s malováním mapek do notýsku. Nejvíc mě ale pobavil Martin, strojvůdce Uralu a manžel Ivy, když řekl, že manželka je blázen do kešek, takže vlastně soutěží ona, ač sedí v sajdě, protože on se jede jen projet na Uralu a jejich pes prý neměl nic proti. Iva s ním jinak nejezdí, tedy pokud nechce na kešky nebo se nekoná extrémní zimní sraz, kde prý rozhodně nemohla chybět. Mě ale spíš zajímala ruská technika. „Jsem nadšenec do ruskejch strojů, dlouhé roky jsem měl Dněpra, to byla srdcovka, Urala mám jen rok, ale mezi těmito dvěma stroji je rozdíl asi jako mezi Trabantem a Toyotou, i když Ural potřebuje taky mnoho péče. Kompletně jsem ho rozebral a dal do kupy. Rusy to totiž pěkně flinkaj’ a takovýto model je už jinak dávno po smrti. Ono, když to nastříkaj bez základu, snejtujou dva plechy a nazdar, tak jak to může dopadnout, než, že to shnije. Sice říkám, že když se nejede, tak se opravuje, ale Urala mám na takovouto cestu myslím připravenýho. Jet tohle na Dněpru, to by nebylo dobrodružství, ale totální šílenost,“ řekl s úsměvem Martin v předvečer startu závodu.


V tuhle chvíli, tedy v pondělí po poledni, je většina účastníků již za slovensko-maďarskými hranicemi a od soboty se prý hodně událo. Dnešní ranní start byl chuťovkou především pro motorkáře, protože lilo jako z konve. Přes den pak dva padli k zemi, jeden jen tak lehce, druhý má naražená žebra, ale pokračuje se sebezapřením dál. Vtipné je, že většina bikerů jede hromadně a spolu plní veškeré úkoly. Největší magor je prý Martin na Uralu, který s touhle sajdou zdolává terén, jež většina účastníků dává maximálně tak po svých, nikoliv kolmo. A zatím nejúsměvnější historka patří jednomu z motorkářů, když ho prý na jeden ze startů závodu k ránu přivezl z nějakého baru taxík :-).



Diskuze k článku

no name 19. 6. 2014
Super,ale chybi tu jen fotky nekeho z tej moravy...

Další články z rubriky

  • ČMN 19/2018 v prodeji
  • ČMN 18/2018 právě v prodeji
  • Vyhraj lístky na Večer legend

Kam dál

  • <span style="color: red">ČMN 2008: </span>Nejmenší z&nbsp;rodu
  • <span style="color: red">ČMN 2008: </span>2 x&nbsp;Fun
  • <span style="color: red">ČMN 2007: </span>Spaghetti Western

Technická poradna

Zodpovězené 332 otázek

Husqvarna SM 630 '12

lze výměnou silníčních motardových kol s ráfky za endurová kola s ráfky udělat z modelu SM 630 model enduro TE...

Nezodpovězené 380 otázek

BMW R 1200 GS '05

Hučení v převodovce. začalo to při podřazování, teď už to rachotí skoro...