Uživatel:
Heslo:

Nový uživatel
Zapomenuté heslo

Přihlášení přes Facebook fb login

Nostalgický galuskáč

vydáno 13. 8. 2012, text Jakub Nič, foto archiv

Po delší době jsem si do této rubriky vybral jeden technický špíček, cenově ovšem docela dostupný, a to tříválcové dvoudobé supersportovní véčko NS400R, civilní verzi závodní GP Hondy NSR500.

Závodní NSR500 debutovala na okruzích nejvyšší třídy GP500 v roce 1984 a hned rok nato Honda připravila její civilní verzi NS400R. Mašina samozřejmě musela být ušetřena těch tehdy nejzávodnějších technologií, musela být schopna konkurovat cenou, splnit homologace pro běžný provoz, ale zároveň silně připomínat závodní předlohu.


V3 2T – Honda překvapuje

Přitom motor 400 V3 90° se dvěma válci vpřed a jedním vprostřed nahoru nemá technicky se závodním NSR500 V4 o rozevření válců 112 stupňů nic společného. Ojniční čepy jsou jednoduše v jedné řadě – přímce, žádné přesazování jako u řadového 2T dvouválce se nepoužilo. Chlazení je vodní, takže se předešlo zbytečným teplotním výkyvům a následnému zadření.

Agregát je každopádně zvláštní, neobvyklý, kromě nepoužívané konstrukce V3 je dvoutakt zajímavý výfukovou přívěrou, která je ale pouze na spodních dvou válcích. Vrchní válec je přívěry postaru oproštěn a má tedy jiné pracovní podmínky. Celé to mělo zlepšit průběh nižších a středních otáček, hlavně pod 5000. Nicméně pod touto metou motor stejně nejede, od pěti začíná chytat dech, na sedmi se pak začíná dít hodně věcí. Je to ryzí motorka, která vám zprostředkuje závodnické jízdní dojmy.

Honda objem motoru zmenšila na 400 kubíků záměrně, půllitr by byl pro normální lidi příliš silný a navíc by pro silniční použití stejně museli vyvinout jiné kartery i zbytek motoru – kdyby použili závodní motor pro civil, konkurence by hned viděla, co tehdy vidět nesměla. Takže bylo jednodušší udělat zcela nový tříválec s přijatelnějším výkonem a možná i spotřebou paliva, i když ta je i u čtyřstovky zásadní ranou pod pas. Kdo si myslí, že 10 l/100?km je velké číslo, tak není. Pokud se tahá, což dvoutakt docela požaduje, aby se neucpal vlastními nedopalky a výkaly, nad desítkou se teprve začíná. A k tomu připočtěte, co propálíte drahého oleje a zabijete svíček občasným ulitím, a máte prasátko pod kladívkem.


Hliník dřív než jiní

Na podvozku stroje je geniální jednoduchost a na svou dobu nesmírně nadčasové využití hliníku na celý rám i kývačku. Konkurenční stroje v pětaosmdesátém byly vesměs ještě, s prominutím, železo-litinové.

Zvláštností jsou plechová šroubovaná kola – paprsky totiž nejsou lité, ale seskládané z plechových plátů a sešroubované k ráfku. Je to taková specialita, kterou Honda na pár modelech použila, ale nakonec se zjistilo, že konstrukce není ani super levná, ani super pevná, ani nijak jinak význačná, a tak se dále nepoužívala.


Pro znalce

Pro mlaďochy zvyklé na dnešní líbivé hodné šestistovky je tahle mašina drahá a nepraktická a při řízení rozhodně vyžaduje dost zkušeností. I když má stroj v sériovém provedení „jenom“ 72 koní, věřte, že z dvoudobého agregátu jsou o dost vzteklejší než z jakéhokoliv čtyřtaktu.

Pokud umíte řadit a držet motor mezi sedmi a konečnými deseti tisíci, budete hodně svižní, a i když má mašina z dnešního pohledu obuté galusky (nebo možná právě proto?), ukáže záda i podstatně modernějším strojům. Ale o to asi dnes nepůjde. Kdo si takový stroj pořídí (u nás v republice jich je jen několik), dá ho pravděpodobně velmi dobře do pořádku a bude na něm v dobové kombinéze vyjíždět při slunečných odpoledních a čas od času se pro zpestření vydá na okruh, na kterém se sveze raději na 70 %, aby stroj neponičil uhoněním ani pádem.

Větší postavy se na NS nevejdou, malinký rozvor a celkově nízká stavba dělají z mašiny na evropské poměry tak trochu tříčtvrteční motorku, což je dobrý fór. Na silnici si ji dnes většina na první pohled z dálky splete se stopětadvacítkou, jenže ta nemá v sériovce maximálku 202 km/h. A samozřejmě jako každý dvoutakt i tento lze ladit.


Zkušenosti nutné

Díky velmi dobrému zpracování, výkonu, ovladatelnosti a celkově nádherné závodní image se tahle mašina ve světě dost chytla, a i když se vyráběla jen dva roky, dají se i dnes najít po Evropě pěkné a zachovalé kousky.

Pokud byste tuhletu krásku začali shánět, určitě se snažte najít kousek co možná nejvíc původní. Nemluvím jen o kapotážích s originál polepy, ale i o kývačce, kolech, brzdových aparátech a také motoru, karburátorech a výfucích. Stejně jako každý jiný dvoutakt, i tato motorka prodělala mezi majiteli různé formy tuningu, což dnes motorce cenu a originalitu kazí. Manuály s dostatečnými informacemi k nastavení a opravám stroje jsou na internetu volně dostupné, díly se dají přes internet za rozumné peníze zajistit rovněž.


Technické údaje

Honda NS400R 1986

Objem 387 cm3

Výkon 72 k@9500

Točivý moment 50 Nm@8000

Hmotnost 163 kg (bez náplní)

Sedlo 790 mm

Spotřeba 6–nepočítaně l/100 km


Motor: dvoudobý, kapalinou chlazený tříválec do V 90° – dva válce vpřed, jeden nahoru, přední válce opatřeny přívěrou ATAC, vrtání × zdvih 57 × 50,6 mm, kompresní poměr 6,7:1, 3 karburátory Keihin TA09, jazýčkový ventil, mokrá vícelamelová spojka, šestistupňová převodovka, sekundární převod řetězem


Podvozek: dvojitý kolébkový hliníkový rám, vpředu klasická vidlice s nastavením tvrdosti dofouknutím na tabulkový tlak, zdvih 120 mm, vzadu hliníková kyvná vidlice, pákoví Pro-Link s jedním tlumičem s nastavitelným předpětím, zdvih 100 mm, brzdy vpředu 2 kotouče průměr 256 mm, dvoupístkové třmeny, vzadu kotouč průměr 220 mm, dvoupístkový třmen, pneu vpředu 100/90-16, vzadu 110/90-17


Parametry: rozvor 1385 mm, délka 2065 mm, světlá výška 135 mm, nádrž 19 l



Diskuze k článku

RT 3. 6. 2016
Tak bych řekl, že redaktor má v článku několik velkých nepřesností!! Předně NS400R není po vzoru modelu NSR500, který, jak píší, byl 4válec (souhlasí), ale NS400R je po vzoru NS500...tedy skutečného závodního tříválce, který jezdil nejdříve v barvách HRC (modrá, červená, bílá, žlutý podklad čísla - dělalo se tak i první NS400R!!!) a druhá serie je v barvách Freddie Spencer (modrobílá). Pouze objem snížila Honda z 500ccm na 400....jinak je to v podstatě závodní motor 3V 2T, jen nenaladěný na max.... A protože v době vzniku NS400R už jezdil NSR500, tak nehrozilo, že se něco "provalí" o konstrukci 3V, protože už byla na konci závodní éry.... NSR500 už repliku neměla, tu měla Yamaha s RD500YPVS a Suzuki s RG500Gamma... obě mašiny 4V 2T :-)

Davis 22. 10. 2016
Tato mašina mi říkala pane v roce 95 a musím potvrdit, že 2T dokázal opravdu neskutečně potahat ve vyšších otáčkách, spotřebu jsem se snažil udržet pod 15l/100km, ale byla to paráda. :-)

Další články z rubriky

  • <span style="color: red">ČMN 2008: </span>Nejmenší z&nbsp;rodu
  • <span style="color: red">ČMN 2008: </span>2 x&nbsp;Fun
  • <span style="color: red">ČMN 2007: </span>Spaghetti Western

Kam dál

  • <span style="color: red">Z ARCHIVU ČMN 2007: </span> Když dva dělají totéž
  • <span style="color: red">Z ARCHIVU ČMN 2007: </span> Motokrosová škola ČMN
  • Video: Pekelný stroj NLG

Technická poradna

Zodpovězené 334 otázek

Honda CRF 450 R

Motorka mi přestala chytat.Změřil jsem ventilové vůle a jeden sací ventil neměl vůli žádnou...

Nezodpovězené 396 otázek

Kreidler RMC-E Hiker 50 Amaze '10

Dobry den,chtel bych vypnout omezovač rychlosti.Jde to a jak...